Úvod | RSS | PODCAST | English

Pátá místnost (sloupová síň) - farmaceutická odvětví

V páté, klenuté („sloupové“) místnosti je expozičně ukázáno několik tématických celků, farmaceutických odvětví. Farmaceutickou výrobu v malém (v pravostranné prohlídkové lince) představují kamenný hmoždíř, přípravu léčivých povidel pak starodávná přenosná železná pícka; laboratorní rukodělné přístroje (válová pilulkovnice, užívaná od sklonku 18. století (1771); mechanizovaná kovová pilulkovnice se dvěma noži; plnička mastí do tub a zařízení na jejich uzavírání; autokláv (sloužil ke sterilizaci injekcí, obvazů aj. V něm se nasycenou vodní parou pod tlakem usmrcovaly mikroorganismy). Tyto přístroje prezentují již moderní lékárenskou výrobu od poloviny 19. zhruba do poloviny 20. století. Protože lékárenská laboratorní výroba osvědčených přípravků mnohdy nepostačovala zájmu, rozšiřovali někteří lékárníci svou výrobu a postupně ji převáděli do továrních prostor (Fragner, Hell, Vostřebal aj.).
Výrobu ve velkém v továrnách dokládají živě fungující průmyslové stroje: výstředníková tabletovačka firmy Kilian pro výrobu briket (velkých tablet) a míchačka mastí a past. Výrobu tinktur a extraktů vyluhováním lihem nebo vodou prezentuje vysoký a objemný kameninový perkolátor. Zbytek vyluhovadla z extrahované rostlinné drogy se získával v lisu.
Stolové vitríny soustřeďují ukázky výsledků výrobní farmaceutické činnosti: vzorky čtyř druhů aplikačních forem léčivých přípravků (-tvarově amorfních: čajové směsi, roztoky masti; -tvarově určených podkladem: náplasti; -tvarově určených tvářením: pilulky, čípky, pastilky, tablety; -tvarově určovaných obalem, jako je např.: želatinová tobolka, škrobová oplatka pro prášky a jiné LP, skleněná ampulka pro injekční roztoky, obalem z cukru, keratinu či jiných látek - dražé). Dále i ukázky řady léčivých specialit předních starších farmaceutických továren v ČZ: Benjamin Fragner (BF) v Praze asi od 1857 (Balsam Dr. Rosy), od 1930 v továrně v Dolních Měcholupech (Celaskon, Hysteps, Jodantox, Spironovan; dnes Léčiva a.s.), Gustav Hell (Hellco) v Komárově u Opavy od 1883 (Honthin, Syrupus Colae comp.; později Galena, dnes IVAX-CR a.s.), K. Vostřebal v Praze 1900 (želatinové tobolky, strojová výroba tablet), Medica v Kralupech a Praze-Vysočanech (Anginol, 1912 - prvý antibiotický přípravek u nás, 1921 pobočky v Bratislavě a Jugoslávií), Dr. Robert Heissler v Chrasti u Chrudimi 1912 (již 1917 adrenalin, alkaloidy aj.), Remed v Praze 1919 (Apertuss, Erevit), Norgine v Ústí nad Labem (1923 insulin), Interpharma v Praze-Modřanech 1931 (sulfonamidy, vitaminy) a další. V rámech na stěnách jsou ukázky zdařilých letáků a tisků propagujících přípravky některých těchto firem. V dalších stolových vitrínách se nabízejí příklady rukopisných i tištěných receptářů a lékopisů dle nichž se výroba LČ a LP řídila.
V levém rohu místnosti je zásuvková skříň, v níž v lékárně skladovali etikety, potřebné k označení zhotovených a k vydání pacientovi přichystaných přípravků v lékovkách, masťovkách, krabičkách (příklady jsou již ve třetí místnosti ve vitríně kryté táry). V rámu na zdi je možno prohlédnout si příklady etiket různé doby vzniku: starších závěsných nebo mladších nálepovacích; obojí bývaly tištěny v celých arších. Bylo zpravidla úkolem začínajícího lékárníka, tyrona-učně, z takových archů etikety do zásoby vystřihat. Ukládaly se pak např. do podobných dřevěných „zásobníků“, jaký visí na boční zdi. Návštěvník má možnost vyrobit si na skříňce lékárenský štítek otiskem z řady razítek, které tu má k dispozici.
Symboliku farmacie a onu „kouzelnost“ farmaceutických muzeálií a kulturnost lékárnické profese přibližuje několik vystavených artefaktů i farmaceutických pozoruhodností. Je to především luneta vynikajícího českého sochaře Jaroslava Horejce z roku 1908, přenesena sem z pražské lékárny „U zlatého noha“. Barokní pozlacení andělíčci v okenních nikách symbolizují lékárenskou činnost stojatkami, které drží v ruce. Na sloupu uprostřed místnosti visí olejový obraz antické bohyně zdraví Hygiei, dcery boha Aeskulapa na plechu dveří lékárenské skříně, od kutnohorského malíře Kratochvíla. To vše doplňují olejové portréty lékárníků Františka Schnöblinga sen., Hofmanna sen. a vojenského lékárníka, dále trojrozměrné znaky lékáren: orlů, koruny na zdi a též bělostná socha bílého lva a soubory vybraných stojatek ve vitrínách.
Druhá, levostranná prohlídková linka sleduje vojenské lékárenství ve stolové a protější vertikální vitríně s archivními a obrazovými doklady, čtyřbokými stojatkami zasunovatelnými racionálně do přenosných lékárniček, sadou porcelánových závaží ze sovětské vojenské lékárny z II. světové války, cestovními lékárničkami podobnými vojenským, slavnostním kloboukem lékárníka z 18./19. století.
Skulptura bílého lva a velký renesanční hmoždíř uvozují část věnovanou činnosti kontrolní. Kontrola jakosti léčiv i léčivých přípravků je důležitou složkou farmaceutovy práce na všech pracovištích. Zaručuje, že pacientovi se dostane takového léku, který mu skutečně pomůže a neublíží. Nejdostupnější a nejpoužívanější kontrolní metody jsou fyzikální (např. stanovení bodu tání látek) a chemické. Jimi se nejenom ověří totožnost zkoušené látky, ale také určí její množství a vyloučí se přítomnost případných nečistot. Ve vertikálních vitrínách jsou vystavena některá kontrolní zařízení a přístroje, např. Kippův přístroj na přípravu vodíku, analytická váha, polarimetr, refraktometry, mikroskopy aj.
Celkově je jakost LČ a LP zajišťována soustavou nařízení a norem, z nichž k nejdůležitějším patří již zmíněné lékopisy. V současnosti je platný Český lékopis 1997 se svými Doplňky. Jeho ustanovení se shodují s Evropským lékopisem, jenž sjednocuje požadavky na jakost LČ a LP prakticky v celé Evropě. Českému lékopisu předcházela čtyři vydání Československého lékopisu, před ním platil Rakouský lékopis, za okupace Německý lékopis. Přípravu chemických léčiv připomínají ve vertikálních vitrínách např. destilační přístroje aj. Destilací se připravovaly také na začátku novověku oblíbené aromatické vody. Menší množství se destilovalo z křivulí, větší z baňky, na níž byl nasazen helm čili alembik. Chladilo se zpravidla vzduchem, ale užívalo se i vodní chlazení. Návody k přípravě vod byly od 16. století součástí herbářů (ukázka ve velké vitríně) nebo tzv. „knih o vodách pálených“. K oddělování přebytečné silice od nadestilované vody sloužila tzv. florentinská láhev.
Vědeckou práci a výzkum předznamenávají busty starověkých učených kapacit na vitrínách a dokládají některé publikace učitelů farmaceutických fakult, které mají místo v zasklených výsuvných vitrínách. Samozřejmě, že s vystavenými přístroji se konaly výzkumné studie. Výzkum léčiv, léčivých přípravků i farmaceutických funkcí se děje na pracovištích Akademie věd, specializovaných výzkumných ústavech (jako byl např. Výzkumný ústav farmacie a biochemie v Praze), továrních laboratořích nebo na vysokých školách, především na farmaceutických fakultách.
Farmaceutické fakulty reprezentují také nejvyšší stupeň farmaceutické školské soustavy, farmaceutického školství. Původně se farmacie studovala od r. 1804 do 1953 na lékařské, resp. filosofické a pak přírodovědecké fakultě UK. Farmaceutické fakulty, založené v Československu roku 1952 v Brně (studium založeno 1945, roku 1960 přesunuto do Bratislavy) a Bratislavě (studium založeno 1939, v letech 1960-1969 jako jediné v ČSSR), v současnosti při Univerzitě Karlově v Praze se sídlem v Hradci Králové (od 1969) a při Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně (od roku 1991), vychovávají pracovníky v bakalářském tříletém (titul „Bc.“), magisterském studiu pětiletém (titul „Mgr.“) s vysokoškolskou kvalifikaci pro práci na všech farmaceutických a některých zdravotnických (bioanalytických) pracovištích. Magistr může získat po obhajobě doktorské práce titul „PharmDr.“ - doktor farmacie nebo zvolit pokračování ve zpravidla tříletém doktorském studiu a po zkouškách a obhajobě doktorské práce získat titul „Ph.D.“ - doktor.
Střední zdravotnické školy, obor farmaceutický laborant, vychovávají od roku 1953 ve čtyřletém odborném studiu střední farmaceutické pracovníky. Především fotografické doklady ze života tří fakult, diplomy, indexy, publikace, medaile, doklady ke studentskému životu (např. taneční pořádek) apod. lze najít ve vysunovacích zásuvkách ve spodní části vertikálních vitrín.
V nich lze najít i doklady k farmaceutickému velkoobchodu: ceníky, kalendáře, k činnosti farmaceutických sdružení a spolků, odborových, majitelů lékáren i vědeckých společností (České farmaceutické společnosti, Sekce dějin farmacie: programy symposií, medaile, publikace).
Vztah farmacie k umění a aktivní uměleckou tvorbu farmaceutů lze najít v dalších výsuvných vitrínách. Krásnou literaturu, romány, cestopisy, básně tvořili František Herites, Vilém Němec, Jaroslav Bednář, Amálie Kutinová, Marie Kubátová, Milena Brůhová, Zdeněk Zapletal, Jiří Staněk, Lubomír Jaroš. Ve výtvarném umění se uplatnili Jan Halla, Zdenek Bugáň, Milan Nestrojil, kteří mají vystaveny příklady své grafické tvorby. Vztah k umění řadových farmaceutů je dokumentován užíváním grafických exlibris pro své knihy, případně jejich sběratelstvím (Mojmír Helcelet, Vincenc Bosák).
Část výsuvných vitrín je určena pro příležitostné výstavky buď členů Spolku pro vybudování farmaceutického muzea nebo lékárníků vůbec. V současnosti je vystavena sbírka balených cukrů ze světa i z domova a sbírka zápalek. Obojí exponáty mají vztah k farmacii nejen osobou sběratele a vystavovatele RNDr. Petra Palouše z Prahy, ale tak tím, že k poznání obsahu cukru v řepě, k jeho výrobě z ní přispěli lékárníci, stejně tak jako že vynález bezpečné hlavičky zápalek učinil vídeňský lékárník Römer. Tyto výstavky ale nejsou vysloveně tématicky vázány na farmacii, ale spíše na osobu farmaceuta. Proto příští výstavku jídelních lístků uspořádá členka a následující výstavku hodinek člen Spolku pro vybudování Českého farmaceutického muzea.
Zájemcům je možno promítnout video filmy o výrobě léčivých přípravků nebo jinou farmaceutickou tématikou (Farmaceutická fakulta UK, lékárny Milosrdných bratří) a muzeologickou tématikou (farmaceutická muzea v Heidelbergu, Basileji).
Vloženo: 20.10.2002
Vytisknout článek
Fotodokumentace k článku
Kliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíte

Expozice „Kouzlo apatyky“

INFORMACE

OTEVÍRACÍ DOBA:
duben – červen, září a říjen
9-17 hod. (denně kromě pondělí)

červenec a srpen
denně 9-17 hod.

VSTUPNÉ:

Expozice Kouzlo apatyky
(věnovaná historii lékáren)
základní – 50Kč
zlevněné – 40Kč

Expozice Z apatyky do fabriky
(věnovaná historii výroby léků – bez průvodce)
základní – 40Kč
zlevněné – 30Kč

KONTAKTY:

České farmaceutické muzeum
Hospitál Kuks, 544 43 Kuks

tel: 495 067 580 (Kuks)
tel.: 499 692 161 (kastelán)
fax: 495 512 266 (FaF UK)
Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

GPS:

50°23'52.93"N; 15°53'21.58"E

e-Newsletter
Přihlášení/odhlášení odběru e-Newsletteru ČFM


V případě, že chcete odběr odhlásit, vyplňte jen email a klikněte na "Odhlásit".
e-BULLETIN
Prezentace Faf
Copyright © 2002-2018, Dodavatelem technického řešení webu: PharmDr. Martin Dočkal
Zřizovatel ČFM: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta UK, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové 5
Za obsah odpovídá: Spolek pro vybudování Českého farmaceutického muzea, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové 5
Ctíme standardy: W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested | Logotypy použity se svolením zřizovatele ČFM