Jubilejní 10. a zároveň poslední zájezd pořádaný SvČFM do země, kde buď prší nebo se čeká na déšť, tedy do Skotska (květen 2006)

Motto:
„Každá cesta něco přináší, i kdyby to byla malá změna v zažitých stereotypech. Přináší šanci poučit se a něco změnit k lepšímu. Spousta věcí tak může někoho zlepšit, ale jiného zkazit. O cestování a poznávání platí vždy jen to první.”

Ve dnech 20. - 27.5. t.r. jsme absolvovali již 10. zájezd za poznáním a to poprvé přes Kanál. Zvolili jsme zemi nejen s bohatou historií, přírodními krásami, klimatem a dalšími zajímavostmi, ale i zemi jaksi skrytou za Anglií a tedy méně tknutou různými procesy z Kontinentu. Zemi známou nejen Marií Stuartovnou, tartany, kilty, dudáky, jezery, vřesovišti a whisky či vášnivými a nesmiřitelnými fanoušky fotbalistů v Glasgow. Ale také silnými odbory, zákazem práce přesčas, dopoledního prodeje alkoholu a prvky silně připomínající naší zemi před 20 roky.
Po odpoledním příletu skupiny čítající 42 účastníků do Edinburghu jsme v pohodě, tj. za mírného deště absolvovali pěší prohlídku centrem. Shlédli jsme katedrálu sv. Jiljí, pomníky, školy, historické budovy (např. dům Deacon Brodie - předloha k povídce o Jekyllovi a Hydeovi) a šli na večeři do restaurace, která zvenčí nebudila moc důvěry. O to lepší byl výsledný dojem. S busem jsme ještě stihli projížďku městem, pohled na mosty, zálivy a jeli se ubytovat do příjemného hotelu za městem.
Druhý den jsme navštívili Královskou jachtu Brittania, kde jsme s podrobným českým výkladem (sic!) ze 17 možných jazyků, poskytovaným turistům z mobilního sluchadla, obdivovali na pěti palubách vybavení od strojovny, přes ubytovací a provozní místnosti posádky včetně chirurgického sálku, až po salony či pokoje a pracovny královského páru. Celých 44 let brázdila moře a oceány a od roku 1997 slouží jako muzeum. Poté se počasí na pár hodin umoudřilo a v době naší návštěvy Královské botanické zahrady přestalo pršet. Zahrada je rájem pro milovníky květeny. Byla založena r. 1670 a je zde přes 6% všech známých rostlin světa z 10-ti klimatických zón. Shlédli jsme skleníky s palmami, "Viktorií královskou", masožravými rostlinami, rododendrony, orchidejemi a nádherným alpinem, čínskou zahradou, tropickým vodním domem, deštným pralesem včetně vzácných stromů, cedrů, bříz či javorů. V dalším programu jsme rovněž nemohli minout známou Whiskey Herritage Centre, kde jsme dobili energii. Měli jsme ten den to "štěstí", že byl zaznamenán stoletý rekord v nejnižší teplotě, a to 3°C! Přesto s odvahou nám vlastní jsme ještě odjeli na vyhlídku Calton Hill, odkud je nejkrásnější pohled na město. A tam jsme to chytli naplno. Přišel slejvák, že jsme museli utíkat do autobusu, cesta necesta. Na dvě noci jsme se jeli ubytovat do hotelu ve městě a stačili zvenčí shlédnout Hollyroodhous, t.č. zavřený, protože je chystaný na příjezd královny.
Třetí den jsme konečně navštívili známý Hrad i s jeho zajímavostmi uvnitř i venku - Margaretina kaple, kámen osudu, korunovační klenoty, vězení, památník padlým ve sv. válkách, dále jsme viděli atraktivní výměnu stráží, střelbu z děla, prošli se po Royal Mile a zde v obchodním domu Boots diskutovali nad lékárnou. V nabídce jsou mimo z domova známého sortimentu ještě filmy, kabelky, adaptéry do zásuvek, chlazené dia potraviny a kojenecká výživa, atd. Neznalého či nepřipraveného to jistě vyvede z míry! Proto návštěva Skotské národní obrazové galérie byla balzámem na duši a potěšila.
V úterý ráno jsme se vydali k návštěvě skotské sekce Královské farmaceutické společnosti. Založena byla r. 1884 a je po rekonstrukci vybavena přednáškovým sálem s 80 místy, menším pro 25, laboratořemi, krásnou knihovnou, studovnami a pracovišti pro zaměstnance, ale také uchovává celou historickou lékárnu i s vybavením, obrazovou galerii svých prezidentů a další zajímavosti z oboru. Trochu zklamání bylo ze skotského přijetí, přesto jsme předali drobné dary a informace o ČFM a FaF UK. Na takové návštěvy z důvodu, že jsou jen sekcí tady nejsou zvyklí, ale úsměvy a fota dokladují vzájemné porozumění. A tak jsme za slunného počasí vyrazili na plánovaný okruh zemí. První zastávka byla v příjemném univerzitním městě St. Andrews, kde jsme shlédli ruiny katedrály, přístav, zahrady a poseděli v univerzitním Kampusu a byli svědky radostných oslav studentů z úspěšných zkoušek. Dalším městem byl Aberden, který je přístavem s pochmurně působící průmyslovou zónou doků, proběhli se po pláži v oblečení až po uši a navštívili významné budovy. Po oddychu jsme přejížděli přes romantickou a rázovitou krajinu, plnou králíků, ovcí s černým čumákem, chlupatých krav podobných bizonům, ploch planě rostoucích modrých hyacintů, narcisů, žlutých květů hlodáše evropského (ulex e.) a janovce, včetně celých pásem a pohoří bohužel ještě nekvetoucích vřesovišť v oblasti zvané Highlands. Ubytovali jsme se v hotelu, kde již 4.9.1890 nocovala královna Victorie.
Pátý den dopoledne jsme navštívili původně velrybářské městečko Inverness, s krásnou radnicí, Castle Hill a zase lékárnou s nebývalým sortimentem. Proto jsme se již těšili na přírodu, resp. jezero Loch Ness. Byli jsme příjemně překvapeni v místě Výstavního střediska hledané příšery, že jedním z nemnoha používaných jazyků byla rovněž čeština. Po obeznámení se s místní legendou a hlavně co všechno mohlo způsobit představu neznámého tvora ve vodě (větve, ptáci, převrácené lodě, tepelné vlnění, fata morgana apod.) jsme nakoupili suvenýry a odjeli do Fort Augustusu. Zde vede Kaledonský kanál s řadou proslulých zdymadel, která dovolují proplout vodní cestou z Atlantiku do Severního moře. Při rychlých změnách počasí jsme se zastavili u pomníku Commando Memorial, který je památkou na výcvik elitních jednotek za 2. sv. války. Pokochali se pohledem na nejvyšší horu Velké Británie Ben Nevis 1343 m. a zasněžené vršky pohoří. K výstupu nebyl čas ani klima. Městečko Fort William leží v zálivu Atlantiku a bylo útulné jako Špindlerův Mlýn. Lékárna na hlavní třídě patřila Lloyds pharmacy a mnohé už inspirovala k provedení změn doma. Cílem toho dne byl další přístav jménem Oban, kde jsme také nocovali.
Vzhledem k ušetřenému času, jsme šestý den ráno navštívili lékárnu, jejíž sortiment byl i ve vitrínách hotelu. Obdivovali jsme důvěru v poctivost návštěvníků, protože takové uspořádání by u nás nepřečkalo bez úhony ani hodinu. Potom jsme došli do místní palírny whisky Distillery Statford St. Oban. Překvapený personál nás mile uvítal a provedl pro nás neznámou výrobou, nabídl ochutnání a nákup se slevou. Dobře naladěni jsme se vydali na plánovanou návštěvu historické věznice v Inveraray. Naturalistické předvádění života vězněných a výkony trestů bylo zapamatovatelným zážitkem. Proto jsme se raději vydali za příznivého počasí k největšímu skotskému jezeru Loch Lomond a nalodili se k příjemné poznávací projížďce. Odtud jsme odcestovali do Glasgowa, hotelu Royal Buchanan. Zde nás již očekával Ing. Petr Dvořák, který za námi přiletěl z Prahy a zajišťoval plánovanou návštěvu dceřiného podniku fy Phoenix. V příjemném prostředí Lobby baru jsme živě diskutovali problémy českého lékárenství a zdravotnictví a nebylo to marné.
V předposledním dopoledni jsme po překvapivém bloudění místního řidiče autobusu přijeli do firmy. Přijali nás tradičně velkoryse, přátelsky a výrazem vážnosti naší návštěvy bylo i to, že kvůli nám přiletěl ředitel z Londýna, který ochotně zodpovídal naše všetečné otázky na distribuci léků, systém zdravotnictví, provozování lékáren, působení konkurence a plány rozvoje. Odborná zdatnost P. Dvořáka umožňovala seznámit se s jejich odlišnými zvyklostmi a zase jim uměl vysvětlit problémy, které jsou našimi specifiky. Poté nás seznámili s provozem podniku, který je jedním ze tří ve Skotsku a čeká jej modernizace. Mnozí kvitovali vyšší technické i administrativní vybavení Phoenixu v ČR. Pořídili jsme si fotodokumentaci a s díky a předáním upomínkových dárků jsme se rozloučili. Ve zbytku dne jsme navštívili nejkrásnější stavbu svého druhu ve Skotsku, katedrálu sv. Munga, přilehlou Nekropoli a náměstí sv. Jiří se sochami významných skotských osobností. Z autobusu jsme ještě shlédli místní nemocnici, univerzitu, kde se studuje farmacie společně s medicínou. Večer byl uspořádaný s garancí fy Phoenix v místní restauraci Times Square a po jejím skončení ještě navazovala diskuze o dalších aktivitách Spolku i mimo něj.
Přítomní s uspokojením uvítali, že zájezdy nekončí a budou se konat i mimo Spolek, který rozhodnutím valné hromady tuto činnost pro příště zamítnul. Došlo k dohodě, že po absolvování zájezdu organizovaného P.R. Paloušem v září t.r. do Kroměříže a Krakova se uskuteční ve dnech 20. - 26.5.2007 poznávací cesta do Slovinska. Pomoc mu nabídli A. Dobovišek a J. Kavtičnik a obsahem bude cesta za kulturním poznáním, klimatem a turistikou. S potěšením lze konstatovat, že za uplynulých deset let se vytvořila tradice, přátelské vztahy a zájem o další setkávání, což je v současné situaci jev skoro nebývalý, ale vycházející z vlastního rozhodnutí.
Závěrečný, osmý den byl již věnovaný posledním nákupům, přípravám k odletu a k prodiskutování nastolených témat a otázek.
Za podporu a pochopení děkujeme sponzorům z firem KRKA d.d., o.z. v ČR, PHOENIX L.V., a.s. a ZENTIVA, a.s. Bohužel se nepovedl výběr Cestovní kanceláře FIRO-tour, a.s., která odbyla své povinnosti a nedostatky jsou ještě předmětem reklamačního jednání.
Na závěr se vrátím k úvodnímu mottu. Člověka nemění jenom vyhrocené situace, ale i možnost poznat jak se žije jinde, jaké tam mají a uznávají lidské hodnoty, jak se radují nebo jaké řeší problémy. Je to šance podívat se s odstupem na ty svoje, resp. na sebe samotného a to nás také spojuje. Bilance uplynulých deseti zahraničních exkurzí bude předmětem samostatného sdělení.

Autor: Petr R. Palouš (rovněž autor fotografií)

- - - Článek byl pořízen z webu ČFM dne 22.11.2019, 21:22:10 - - -